Chceme metagovernment?

Na rozhodování o veřejných statcích se podívejme ekonomickým slovníkem. Domácnosti mají své ekonomické potřeby a zajišťují je prostřednicvím nákupu soukromých a veřejných statků. O nákupu soukromých statků domácnosti rozhodují denně a poměrně racionálně, zatímco v případě veřejných statků se rozhodnutí přijímá jednou za několik let prostřednictvím volby zastupitelů. Občané mohou zastupitele fakticky zkontrolovat až při další periodické volbě. Je to jako bychom někoho vyslali na nákupy a dali mu dvacet výplat, aby na čtyři roky zajistil to, co sám uzná za vhodné.  

Spotřebitel může nákup ovlivnit až po několika letech případným výběrem jiného nákupčího, kterému zpravidla na základě nabízeného balíčku produktů opět svěří něco kolem 40 procent svého příjmu. Z tohoto pohledu je celkem pochopitelné, že tlak na efektivitu je ve veřejném sektoru mnohem menší než v sektoru soukromém, v němž jsou ti, kteří se pokoušejí uspokojit potřeby domácností, denně konfrontováni s jejich potřebami. Důsledkem je to, že nákupčí pořizují drahé produkty a dokonce za větší objem finančních prostředků, než kolik od svých klientů vyberou. Stát díky tomu začíná být nedůvěryhodným partnerem.

Pokud připočteme privilegia a lidská selhání (nejen) zastupitelů, a nárůst informovanosti, je celkem pochopitelné, že jak zastupitelé na různých úrovních samosprávy, tak samotná politika, mají čím dál menší důvěru obyvatel. Společnou příčinou je malá kontrola nad výběrem produktů, které jim veřejný sektor prodává. Dá se s tím něco dělat?

Poptávka po přímé demokracii bude sílit

Internet rychle mění náš život. Jen mizivé procento lidí jej nevyužívá. Používáme internetové obchody, elektronické bankovnictví, informace hledáme na wikipedii, osoby s podobnými zájmy hledáme na sociálních sítích.

Také státní správa zveřejňuje například data katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a právní normy. Elektronická komunikace se stává také účinným nástrojem snahy občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech. Základní myšlenka spočívá v tom, že internetová aplikace se zde pokouší zjistit poptávku po veřejných statcích a vyjít jí vstříc.  

Počítejme chvíli s tím, že poptávka po přímé demokracii bude stabilní a bude sílit. Za pár let budou občané vzdělanější, sebevědomější a budou umět lépe formulovat a uspokojovat své potřeby. Budeme schopni bránit se lžím, manipulacím a zastrašování. Naučíme se zkrátka racionálně pracovat se svou důvěrou. Dokážeme lépe posoudit, kdo a co nám říká, jaká je jeho motivace i osobnostní předpoklady.

Řízení státu si nejspíše vyžádá internetovou aplikaci podporující kolektivní rozhodování. Wikipedie nabízí pojmy spojované s účastí občanů na vládnutí: open source governance, collaborative governance nebo metagovernment. Nadále se soustředím na posledně uvedený výraz. Podívejme se podrobněji, jak by taková aplikace mohla fungovat v našich podmínkách.

Aplikace metagovernmentu v Česku

Smyslem projektu metagovernmentu je umožnit jednotlivcům, aby se mohli více podílet na vládnutí, namísto toho, že by se museli spoléhat na kariérní politiky, kteří se snaží dělat důležitá rozhodnutí za ně. Projekt podporuje rozvoj a použití internetových nástrojů, jež umožňují členům jakékoli komunity plně se podílet na jejím rozhodování. Na tomto projektu se podílejí lidé z různých zemí.

Postupně by se mnoho institucí reprezentativní demokracie nahradilo novým typem sociální organizace, pro něž se vžil název spolupracující vládnutí (collaborative governance). Zaměřují se na vytvoření prostředí, v němž může každá osoba uplatnit podíl na vládnutí podle svého zájmu. Jde o vládnutí otevřenější, svobodnější a demokratičtější, které je však zároveň efektivnější a méně chybující než předinternetové formy vládnutí.

Jaká by tedy mohla být budoucnost metagovernmentu? Aplikaci by používaly všechny úrovně samosprávy. Pro hlasování v příslušných organizacích by uživateli stačilo jedno přihlašovací jméno a heslo. Ideální by byla společná autorizace s dnešním systémem datových schránek. Občané by tak jeden účet využívali jak k pasivní, tak k aktivní komunikaci se státem. Systém metagovernmentu by mohly užívat i různé soukromé organizace, které potřebují možnost kolektivního rozhodování – od akciových společností přes bytová družstva až ke spolkům včelařů či politickým stranám.

Každé hlasování by zadavatel předložil s předem danými parametry. Jsou jimi termín uzavření rozpravy, termín uzavření hlasování, způsob zveřejnění rozpravy, způsob zveřejnění individuálních hlasování a způsob zveřejnění souhrnných výsledků. Dalším důležitým parametrem hlasování by bylo zařazení do odvětví. Uživatelé by si při hlasování mohli vybírat z návrhů připravených zadavatelem a z těch, které se mezi oficiální návrhy dostaly pomocí petice, tedy po získání určitého počtu hlasů.

Součástí systému metagovernmentu by měla být dobře připravená rozprava. Nejprve by měla být členěna podle výhod a nevýhod návrhů, následovalo by pak rozdělení podle odbornosti. V odborné rozpravě by se odborníci snažili vysvětlit laické veřejnosti očekávané dopady příslušných návrhů.

Každý uživatel, který si zažádá o přístupy do metagovernmentu, bude moci příslušnému pracovníkovi prokázat svou odbornost. Libovolná uživatelská identita by pak měla část popsanou sebedeklarací a část ověřenou, v níž by byli uživatelé zařazeni pomocí číselníků odborností. Možná bude nutné zveřejňovat i údaj o tom, který pracovník systému metagovernmentu údaje ověřil. Komentátoři se budou snažit zvýšit svou důvěryhodnost a tím pádem svoji identitu prokáží.

Dalším nástrojem pro zpřehlednění diskuse by mělo být hodnocení komentářů. Mohlo by se uskutečnit pomocí jednoduchých anket hodnotících jejich důvěryhodnost a srozumitelnost. Statistiky z těchto hodnocení by sloužily k řazení komentářů v přehledu rozpravy.

Příhodné by bylo umožnit, aby komentáře byly filtrovány. Každý uživatel by mohl určit, zda je pro něho příslušný komentátor důvěryhodný. Komentáře nedůvěryhodných komentátorů by se uživateli nezobrazovaly, příspěvky oblíbených komentátorů by byly na prvních místech. Vhodné jsou rovněž fulltextové filtry obsahu komentářů. Každý uživatel by si poté mohl určit, které výrazy považuje za nedůvěryhodné a chce komentáře s těmito výrazy vyloučit ze svého zobrazování. Případně by bylo možné porovnávat a kopírovat filtry od jiných uživatelů. Cílem celého mechanizmu filtrů a hodnocení je, aby uživateli pomohly najít kvalitní komentáře.

Součástí systému by byly i tiskem vydané přehledy rozhodování, jednotlivých návrhů a nejlépe hodnocených komentářů, dejme tomu od regionální úrovně výše. Vhodná by byla i možnost hlasovat na úřadě po ověření pracovníkem systému metagovernmentu.

Konec nevyspalých ideových vůdců

Hlavním přínosem systému metagovernmentu je kvalitnější rozhodování ve veřejné sféře. Není nejspíše náhodou, že ekonomicky nejsilnější státy jsou ty, v nichž má přímá demokracie výrazný vliv. Politici a manažeři musí hledat podporu pro svá rozhodnutí v širším fóru než v okruhu stranických příznivců. Tím pádem jsou nuceni více domýšlet dopady těchto rozhodnutí. Příslušní politici či manažeři mohou být odvoláni kdykoliv, když vyjde najevo jejich profesní selhání, tedy nejen v době voleb. Nutnou podmínkou pro fungování systému metagovernmentu je to, aby výsledky elektronických referend měly platnost nad zákony a vyhláškami, které schvalují příslušné zastupitelské sbory. Podobně se do systému nesmí vnášet hranice účasti pro uznání platnosti výsledků referenda, jako je tomu dnes. Žádné z voleb podobnou hranici nemají a výsledky nikdo nezpochybňuje. A to ani u senátních voleb, kde je účast kolem dvaceti procent.

Dá se očekávat, že by se touto cestou schválila opatření, která jsou klasickou parlamentní cestou nejspíše neprůchodná. Mohl by to být zákaz rozpočtových deficitů (jako je tomu ve Švýcarsku) nebo povinně zveřejňované veřejnoprávní účetnictví.

Přínosem by také bylo posílení sounáležitosti se státem a právním řádem. Pravidla, která jsou občany přímo potvrzena, se budou jednoduše porušovat mnohem méně.

Další podmínkou, či spíše důsledkem, metagovernmentu je změna postavení politiků. Osoby ve vedení státu už nejspíše nebudou nevyspalí ideoví vůdci, přesvědčení o svých pravdách, kteří chtějí rozhodovat o globálním oteplování i ekonomické recesi. Stanou se jimi schopní manažeři, kteří dokážou vybrat správné podřízené, motivovat je a pomáhat hledat kompromisy ve sporných bodech. A hlavně uspokojit poptávku po veřejných službách s co nejnižšími náklady.

Prosazení metagovernmentu

Politická reprezentace zavede metagoverment jedině pokud bude zřejmá silná poptávka po tomto produktu. Mnozí politici budou přímou demokracii považovat za ohrožení svých pozic. Poptávku po přímé demokracii se pokouší změřit např. petice na www.spravedlivereferendum.cz. Poptávku přímo po nástrojích metagovermentu se pokouší zjistit následující petice www.petice.net/metagovernment. Prosím přihlašte se zde, pokud by se vám metagoverment líbil.