O armádě

Být v základní vojenské službě v době kolem roku 2001 bylo jako bych se vrátil do doby Františka Josefa.

Ano, byl jsem tam. Vyhýbal jsem se tomu, jak to šlo – většinou po univerzitách, které mé pozdější skutečné práci moc znalostí nepřinesly. Nakonec jsem se na vojnu dostal ve dvaceti osmi, tj. byl jsem o deset let starší, než většina mých spolubojovníků. Měl jsem za sebou pár pracovních zkušeností, naposledy v softwarové firmě. Už tenkrát si člověk musel hlídat, na kterých projektech dělá, pamatovat si jakési kódy projektů a vykazovat po minutách. Z tohoto pohledu vojna a hlavně první dva měsíce připomínala dětský tábor. Jediná vážnější starost byla mít večer vyčištěné a naleštěné boty. Zbytek byla hra – s buzolou, maskou, rozebrání a seskládání zbraně a tak podobně. Jídlo obstojné, žádný stres, zkrátka pohoda. Trochu rozdílné prostředí v porovnání s firmou – v jednu chvíli po mě chtěli, ať zajistím financování projektu, ve kterém firma už pár miliónů utopila, ale příjmy byly v nedohlednu. Ještě k těm botám – natírali jsme je nějakou mazlavou černou pastou, které se říkalo globin. A protože bylo jaro, sedávali jsme u toho na obrubníku před budovou. Říkali jsme tomuto večírku „Globin street party“.

Vojny jsem se dlouho bál, už od dětství mne rodiče strašili, že díky mému laxnímu vztahu k jakémukoliv pořádku, to tam budu mít těžké. Do toho zkazky o šikaně, kdy například nějakého kluka vyhodili ve skříňce z okna a jiných ponižujících věcech. Nakonec jsem si řekl budiž, na civilku nepůjdu, to je další půlrok života, a taky jsem chtěl při vojně podnikat, to na civilce legálně nešlo. Asi měsíc před nástupem nám dali brožurky s popisem co a jak, potěšilo mne telefonní číslo, kam jsme mohli hlásit šikanu. Pod polštářem jsem měl schovaný mobil a dost mne to uklidnilo, i když jsem nikdy neměl potřebu tam volat. A já jim na oplátku dal životopis, jako bych se hlásil někam do práce. Odpověděli mi, že můžu být klidný, že mi dají pozici písaře a zakopávat tank nebudu.

Když jsme nastupovali, čekal nás už na nádraží autobus, který nás odvezl do kasáren a tam hned začala jedna bojovka – z civilisty udělat vojáčka. Nejdříve nás vyhnali do jídelny, tam nám ukázali plánek kasáren a popis, co všechno máme během následujících pár hodin obejít – někde nás stříhali, někde nás zapisovali a dávali identifikační průkazy, dále jsme fasovali oblečení nebo jiné věci – ešus a tak. Mezi budovami jsme se pohybovali individuálně. Starší vojáci, kteří nás viděli, při pohledu na nás vylovili výraz „Tvar stádo“. Tomu jsem samozřejmě moc nerozuměl. Později jsem pochopil, že jakýkoliv pokus o hromadné přesunutí více vojáku musí budit dojem organizovanosti. Vojáci se seřadí do více řad a právě tomu se říká TVAR, který má ve předu velitele, který určuje směr pohybu. Při pohybu vpřed pak synchronizovaně zvedají nohy, ale asi jste o pochodování slyšeli. Přemýšlel jsem často, k čemu to je dobré. A došel jsem následujícímu závěru – jít nějak do boje, tam po někom střílet a neptát se, proč musí zrovna na tamhlety střílet, je natolik normálnímu člověku nepříjemná činnost, že se musí zblbnout. Aby se po pár měsících věčného pochodování a poslouchání příkazů těch, kteří mají na rameni o odznáček více, neptal vůbec na nic a jako robot tyto pitomosti vykonávat.

Po obchůzce budov nás ubytovali. V místnosti bylo asi 10 postelí. Byli jsme 3, lehli jsme si na postele a čekali, co se bude dít dále. Žvanili jsme a postupně se postele začaly naplňovat. Trvalo to asi 4 hodiny, než nás bylo deset. Mezi námi jako obchodníci s cizokrajným zbožím chodili zkušenější vojáci a pokoušeli se nám furt něco prodat. Vzhledem k tomu, že jsme u toho leželi a neobtěžovali se zvednout, mělo to něco z atmosféry sultánova paláce. Až později jsem pochopil, že jsou to naši velitelé. Zvlášť pikantní byla situace, kdy nám zkoušeli prodat zámky na skříňku, jehož koupě byla doporučena už ve výše zmíněné brožuře. V obchodě stál zámek asi 50 korun, zatímco naši velitelé nás chtěli napálit neskutečnou dvacetikorunou. Zkrátka, měli to spočítané. Atmosféra sounáležitosti, pohody a veselí zkrátka neměla chybu a nebylo k tomu potřeba ani alkoholu.

Autor: Tomáš Osička | sobota 16.4.2016 14:14 | karma článku: 16,56 | přečteno: 1324x
  • Další články autora

Tomáš Osička

Stávka kněžích

Stávka kněžích byla krutá. Nebyly mše a dokonce se nikdo nemohl vyzpovídat. Svatopetrské náměstí v Říme zaplavily černé taláry a dožadovaly se svých požadavků.

4.12.2023 v 22:15 | Karma: 9,39 | Přečteno: 353x | Diskuse| Poezie a próza

Tomáš Osička

Lži, dezinformace a tak

Nechci se pouštět do rozboru rozdílu mezi výrazy lži a dezinformace. Chci se zamyslet nad tím, že už máme dost nástrojů na to, abychom mohli lži a jejich vyvracení účinně řešit i bez omezení svobody slova.

3.4.2023 v 15:16 | Karma: 5,84 | Přečteno: 460x | Diskuse| Občanské aktivity

Tomáš Osička

Informační chaos mediálního světa

Malé zamyšlení nad informačním chaosem současnosti a zda to má řešení. Je to ptákovina, raději to ani nečtěte.

8.5.2020 v 11:20 | Karma: 6,89 | Přečteno: 345x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Osička

Konstruktivní žurnalistika a krize tradičních médií

Narazil jsem jsem na časopis Mediažurnál, který provozuje Syndikát novinářů ČR. Zareagoval jsem na jeden zajímavý článek. Moc by mě zajímalo, co na to řeknou čtenáři iDnes blogu.

2.5.2020 v 13:22 | Karma: 5,05 | Přečteno: 299x | Diskuse| Hyde park

Tomáš Osička

Sociální sítě a řízení státu

Každou chvíli slyšíme nějaké mudrlanty kafrat o sociálních sítích, virtuálních bublinách, vyprázdněné politice a rozmělňování společnosti. Můj blábol je pochopitelně nejlepší, protože vyřeší všechny globální problémy a tak.

22.11.2018 v 19:39 | Karma: 8,80 | Přečteno: 426x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

Nejobjektivnější porovnání volebních programů

Volby jsou tady - strany a hnutí nabízejí všelijaké návody na řešení problémů České republiky. Dovolil jsem si je co nejobjektivněji zanalyzovat.

10.9.2017 v 17:50 | Karma: 13,17 | Přečteno: 854x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

První skutečně objektivní porovnání volebních programů

Volby do poslanecké sněmovny tady budou za pár týdnů. Čtenářům nabízím co nejvíce objektivní průzkum programů kandidujících politických stran a jednoho hnutí.

3.9.2017 v 13:51 | Karma: 16,22 | Přečteno: 2426x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

Kombajn

Už nastala slušná zima, tak jsem si dovolil napsat jednu malou vzpomínku na léto. Snad to čtenáře trochu zahřeje.

4.12.2016 v 16:51 | Karma: 7,81 | Přečteno: 291x | Diskuse| Letní povídka

Tomáš Osička

O stupiditě voleb

V diskuzích o brexitu i jiných záležitostech se podle mého názoru zapomíná na ještě jednu příčinu nízkého pocitu identity s Evropskou unií. A tu vidím v zastaralosti politického systému.

27.8.2016 v 18:54 | Karma: 13,31 | Přečteno: 424x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

Přijímač, střelby, přísaha a jiné osloviny

Být v základní vojenské službě v době kolem roku 2001 bylo, jako bych se vrátil do doby Františka Josefa.

10.8.2016 v 20:14 | Karma: 14,82 | Přečteno: 806x | Diskuse| Poezie a próza

Tomáš Osička

O armádě II

Být v základní vojenské službě v době kolem roku 2001 bylo, jako bych se vrátil do doby Františka Josefa

17.4.2016 v 15:00 | Karma: 14,91 | Přečteno: 1091x | Diskuse| Poezie a próza

Tomáš Osička

Praha, Brno a jiné čecháčkoviny

Od Boženy Němcové k ústavě. Situace je vážná, měli bychom s tím konečně něco dělat, další generace nám určitě nepoděkují.

18.11.2015 v 19:26 | Karma: 8,44 | Přečteno: 404x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Osička

Putin a Orbán versus Charta základních práv EU

Podíval jsem se na zásadní projev prezidenta Ruska Vladimíra Putina k obsazení Krymu a porovnal jsem jej s jedním ze základních hodnotových zdrojů EU - Chartou základních práv. Dokumenty jsem porovnal očima analytika pro oblast metadat. Podobným pohledem jsem zanalyzoval projev maďarského premiéra Viktora Orbána přednesený 26. července na XXV. letní univerzitě a studentském táboře v Bálványosi.

3.12.2014 v 22:04 | Karma: 12,98 | Přečteno: 1062x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

Pánové Babiš, Bárta a Okamura čtěte!

O přímé demokraci se i na těchto blozích napsalo hodně, prosadit se však dá i bez vítězství ve volbách či projevů občanské nepokojenosti. Chce to (jak jinak) pouze čas a peníze.

5.8.2013 v 15:24 | Karma: 9,43 | Přečteno: 1189x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

Přímá i participativní, hlavně online

Trocha zamyšlení o "elektronické demokracii", není nutné jen čekat a připravovat se na volby. Principy přímé a participativní demokracie jde prosazovat i bez předvádění vzteku v ulicích.

24.6.2013 v 10:14 | Karma: 5,93 | Přečteno: 209x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

Parlament je zastaralá instituce z doby krále Klacka

Tento blog je opět o metagovernmentu, tedy internetové přímé demokracii. Tentokrát na téma, jak by mohlo fungovat zastupování.

2.2.2012 v 13:25 | Karma: 8,33 | Přečteno: 556x | Diskuse| Politika

Tomáš Osička

Chceme metagovernment?

Počítejme chvíli s tím, že poptávka po přímé demokracii bude stabilní a bude sílit. Za pár let budou občané vzdělanější, sebevědomější a budou umět lépe formulovat a uspokojovat své potřeby. Budeme schopni bránit se lžím, manipulacím a zastrašování. Naučíme se zkrátka racionálně pracovat se svou důvěrou. Dokážeme lépe posoudit, kdo a co nám říká, jaká je jeho motivace i osobnostní předpoklady.

23.8.2011 v 23:30 | Karma: 5,85 | Přečteno: 487x | Diskuse| Politika
  • Počet článků 18
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 722x
Kdo jsem? Nevyléčitelný optimista, dvojnásobný otec, disciplinovaný manžel a odpůrce V.I.P. privilegií, sedmidenního týdne a skleniček na šťopkách.  

Seznam rubrik