V dnešním světě, kdy se spousta rozhodnutí dělá velice rychle a přesto kvalitně, se veřejný sektor pořád řídí několikaletými cykly. Dnešním žroutům informací určitě nestačí tento postup provázený registrovaným i neregistrovaným lobbingem, obstrukcemi či omezeními časů pro diskuzi. Volby v sobě nesou mnoho rozhodnutí věcných i personálních. Pokud by se voliči chtěli opravdu zodpovědně rozhodovat, museli by pročítat volební programy a orientovat se v portfoliu návrhů. Troufám si tvrdit, že to většinou nedělají. Ve volbách podle mého názoru více rozhodují osobní sympatie či antipatie. Paradoxem dnešního zastupování je, že voliči vybírají svého lokálního poslance či senátora, ale z médií znají mnohem lépe celostátní osobnosti. Principy, na nichž současná zastupitelská demokracie funguje, jsou staré několik set let. Pocházejí z doby, kdy voliči znali jen onoho lokálního politika. Dnes je situace opačná. O názorech a rozhodnutích centrálních osobností víme kde co, ale většinou můžeme volit někoho jiného, o kterém víme kulový. Zvláště krajské a unijní volby vidím jako velmi neracionální. Voliči se v nich rozhodují podle stranické příslušnosti, tedy podle řešení celostátních problémů. Podle toho, co dělá politik na centrální úrovni, voliči vyberou krajského nebo evropského zastupitele. To je stupidita na druhou, způsobená tím, že voliči málokdy vědí, o čem se na těchto úrovních rozhoduje.
Odcizení elit je způsobeno tím, že rozhodují jednoduše „oni“, a ne „my“. Vytrácí se pocit sounáležitosti s politikou, státem a s právním řádem. Do věci vstupují i sociální sítě – lidé se uzavírají do bublin svých přátel, s nimiž se navzájem utvrzují v názorech. Zákonitě se pak musí zvětšovat pocit odtržení od skutečného řešení problémů, kdy se musí zvažovat spousta jiných hledisek. Myslím si, že radikalizace názorů je jen logickým důsledkem.
Samotný hlasovací postup se mi zdá také nešťastný. V podstatě nutí voliče upnout se na jednu variantu a pak „bojovat“ za její prosazení. Volba prezidenta ukázala, že to vede ke zbytečnému rozdělení společnosti. Kvalitě veřejných rozhodnutí by prospělo, kdyby voliči bodově hodnotili návrhy, ať věcné nebo personální. Návrh s nejlepším ziskem by byl vítězný.
Je určitě otázkou času, kdy se nákladný orloj volebních cyklů, placených zastupitelů, lobbistů a poradců nahradí nějakou chytrou aplikací, která bude třídit a vyhodnocovat diskuze desetitisíců komentátorů a hodnotitelů komentářů a delegovat zástupce pro miliony těch, kteří se nechtějí diskuzí a rozhodnutí přímo účastnit. Aplikace by tím pádem umožňovala přijímat zodpovědná a podporovaná veřejnoprávní rozhodnutí. Nicméně to by výrazně přehodnotilo roli politiků, poradců i novinářů, jako profesionálních a znalých moderátorů diskuzí.
Je mi jasné, že tady fantazíruji víc, než je dnes zvykem. Nicméně nemůžu si pomoct, kombinace jiného volebního systému s novými technologiemi by podle mne musela vést ke zrychlení a zefektivnění veřejných rozhodnutí. A také je mi jasné, že prosazení by nebylo nic jednoduchého. Miluji argument, že to jinde doposud nebylo zavedeno, tak doufám, že laskaví komentátoři tohoto blogu přijdou s něčím zajímavějším.