Konstruktivní žurnalistika a krize tradičních médií

Narazil jsem jsem na časopis Mediažurnál, který provozuje Syndikát novinářů ČR. Zareagoval jsem na jeden zajímavý článek. Moc by mě zajímalo, co na to řeknou čtenáři iDnes blogu.

Otiskuji celý text mého dopisu, která byl adresován na redakci časopisu. Upozorňuji na to, že v první větě je odkaz na článek, na který reaguji.

--------------------------------

Dobrý den,

v Mediažurnálu mne zaujal článek na téma konstruktivní žurnalistika od pana Veise. Podle mne i Syndikát novinářů má možnost tento koncept vyzkoušet pomocí speciální aplikace, která by sloužila i jako rozcestník s odkazy na samotné plné články v jiných médiích. Na rozdíl od současných nástrojů by měla propracovaný systém hodnocení jednotlivých článků, na základě kterého by byly články v jednotlivých sekcích řazeny. Nejlépe hodnocené články by byly samozřejmě na předních místech. Zdá se mi vhodné, aby po dobu zkušebního provozu této aplikace byli uživateli výhradně novináři jakožto profesionálové, kteří dovedou informace ověřovat a zpracovávat. Až by byla architektura aplikace vyzkoušená samotnými novináři a usoudili by, že poskytuje zajímavý vícestranný pohled na problém, bylo by vhodné aplikaci zveřejnit a umožnit čtení i ostatním čtenářům. Finálním stavem by bylo běžným uživatelům umožnit i aktivní operace v aplikaci tj. vkládat články a hodnotit je.

Koncept konstruktivní žurnalistiky chápu tak, že články by byly povinně vztažené k jednotlivým rozhodnutím nebo spíše jednotlivým návrhům. Tahle rozhodnutí by mohla být soukromá, týkající se nákupů nebo třeba zdravotnictví, velké využití by bylo v oblasti veřejných rozhodování. Každý návrh má své výhody (přínosy, plusy) a nevýhody (náklady, mínusy). Každý článek by autor musel vložit do příslušné sekce, ze které by bylo na první pohled zřejmé, zda popisuje výhody nebo nevýhody konkrétního návrhu. Aplikace by byla postavená tak, že na všech typech zobrazení článku by byly odkazy nebo rovnou celé texty nejlépe hodnoceného článku z opačné sekce. Aplikace by se tak snažila přinést uživateli na jednom místě argumenty oponentních článků. Klíčový je samozřejmě způsob hodnocení článků. Sociální sítě jsou postaveny na emocích. Tahle aplikace by měla ambici držet se racionálních hodnocení článku - například to, zda se týká tématu, zda není příliš emotivní nebo zda hodnotitel může tvrzení v článku potvrdit. Myslím si, že novináři samotní by byli schopni tento výběr kritérií vybrat lépe než já. Výběr kritérií a algoritmus jejich vyhodnocování je velice důležitý. Určitě bude lepší, když jej postaví novináři samotní, než nějaký mecenáš nebo populista, který by algoritmus postavil podle svých zájmů. 

Další sekce, která by se vztahovala ke konkrétnímu návrhu by byly upřesňující otázky a odpovědi, také se specifickými kritérii hodnocení otázek - například “Otázka mě zajímá”- a hodnocení odpovědí “Odpověděla/neodpověděla na otázku”. Obhajovatelé návrhu by mohli odpovídat jen na nejlépe hodnocené otázky.

Součástí by mohly být i automaticky generované grafy, které by na úrovni rozhodnutí přehledně ukazovaly, které návrhy jsou nejvíce diskutované. Na úrovni jednotlivého návrhu by se zase zobrazovalo, jak na tom jsou argumenty pro a proti tomuto návrhu. To asi má smysl až při nějaké pozdější fázi s aktivní účastí veřejnosti, kdy by počet článků narostl a byla by větší potřeba články třídit a filtrovat. Při zapojení veřejnosti do aplikace se mi zdá vhodné umožnit anonymní přístup i přístup s ověřenou identitou. Snad by pro ověřování stačily dnešní identity Datových schránek. Ověřené účty by měly v algoritmech vyšší váhu, určitě by se tímto opatřením podařilo zvýšit úroveň diskuze v aplikaci. Je rozdíl, když článek vloží troll nebo ověřený uživatel dejme tomu z Akademie věd. Aktivním vtáhnutím veřejnosti do diskuze v této aplikaci by se principy novinářské práce měly dostat do povědomí veřejnosti, myslím tím především ověřování informací, kritický duch, názorová tolerance. Aplikace by byla atraktivní svou interaktivností a zároveň by podporovala mediální gramotnost.

Pokud tento návrh Syndikát nějak zaujal a chtěl se na této aktivitě nějak podílet, tak si dovedu představit více možností jak financovat a postavit zkušební verzi aplikace. Může to být diplomová práce či jiný studentský projekt, určitě za podpory nějakých současných diskuzních open source aplikací. Asi bych to dokázal naprogramovat i sám, ale nevím, zda bych na to měl dostatek času. A taky jsem specialista na jiné technologie. Až by byla aplikace odzkoušená, tak by to chtělo asi jiný robustnější systém s důkladným zabezpečením. To by vyžadovalo vícezdrojový způsob financování například se zapojením crowdfundingu, mecenášů, neziskovek či spoluúčasti samotných uživatelů. Určitě byste dokázali navrhnout nebo zajistit další modely financování. 

Aplikace by měla řešit snad většinu problémů, na které článek v Mediažurnálu upozorňuje. Hlavním cílem aplikace je vyvolat poptávku po kvalitních článcích a racionálně s nimi pracovat. Možná, že tento popis vypadá složitě, ale zkuste si třeba představit popis fungování sociální sítě. Také by to byl problém popsat v několika větách a jakou to má oblibu. Myslím si, že i pro samotné novináře by bylo výzvou nechat svůj článek podrobit opravdu věcné oponentuře. Doufám, že se vás tento mail zaujal a že se budeme moci potkat a popovídat si o něm.

------------------------------

Odpovědi jsem se samozřejmě nedočkal, mají na práci spoustu jiných věcí než reagovat na fantasmagorie. Od té doby se změnil svět, nicméně práce s informacemi ve veřejném prostoru je stále stejná - novináři honí senzace a politici na to musejí reagovat, ikdyž by chtěli dělat něco jiného. Stále je to zabaleno do vzletných slov, ale v pozadí toho jsou čím dál více nízké pudy, především strach z něčeho - ať je to infekce, kriminalita nebo jiné kultury.

Do mé představy ideální aplikace by celkem zapadla profesní síť Linked-in, kde už jsou propracovány profesní profily.  Nemáte někdo kontakt na stratégy Microsoftu? Určitě by si z mého návrhu sedli na zadek.
A co vy na to, chtěli byste takovou apku?